Světové ekonomické fórum (WEF) každoročně vydává sérii studií, ze kterých čtenáři mohou snadno určit, jak se jejich zemi daří nebo naopak klesá.
Jedna z těchto studií se zaměřuje na to, které ekonomiky jsou konkurenceschopné a které ekonomiky jsou odsouzeny k tomu, aby zůstaly na okraji civilizace. Velké slovo „konkurenceschopnost“ ve skutečnosti znamená podle odborníků WEF pouze schopnost státu efektivně využívat své zdroje. Současně je bráno v úvahu mnoho parametrů, od práce státních institucí, míry rozvoje infrastruktury, možnosti získat lékařskou péči, vzdělání, dobré práce a konče úrovní technologie a stavem na domácích i mezinárodních trzích.
Do žebříčku nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa v roce 2019 se zapojilo celkem 141 zemí. A takto vypadá první desítka.
10. Dánsko
Hodnocení: 81,2
Desítku nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa otevírá zástupce Skandinávie. Rozdíl od jeho předchůdce je malý: Finsko, které je na 11. místě, zaostává pouze o 1 bod.
Přestože je dánský domácí trh nejmenší v Evropě, země se prosazuje na trhu práce, který je flexibilní a efektivní a chrání své občany před vykořisťováním. Má vysoké ukazatele, pokud jde o ukazatele, jako je úroveň vzdělávání a odborné přípravy, dynamika podnikání a veřejných institucí, jakož i první místo v makroekonomické stabilitě.
9. UK
Hodnocení: 81,2
Dlouhodobý „brexit“ (tj. Odchod země z Evropské unie) neovlivnil stav věcí v Anglii. Stále si drží vedoucí pozici, pokud jde o makroekonomickou stabilitu (první místo), inovace (osmé místo) a prosperující podnikání (také osmé).
Podle odborníků však „brexit“ nevyhnutelně negativně ovlivní ekonomickou situaci v zemi, takže to bude muset vláda kompenzovat. Například rozšířit optické vlákno do každého domu, protože Britové mají menší přístup k internetu než mnoho rozvojových zemí. Pokud jde o zavádění informačních technologií, je Anglie dokonce nižší než Rusko (31. místo proti 22.).
8. Švédsko
Hodnocení: 81,2
Další skandinávská země vede z hlediska makroekonomické stability a je také na 4., 5. a 6. místě v oblasti rozvoje IT, inovačního potenciálu a obchodní dynamiky.
Pokud jde o rozvoj internetu a mobilních komunikací, mezi všemi evropskými zeměmi, které se na žebříčku podílely, si vedlo Švédsko. Více než 80,6 procent švédské dospělé populace pravidelně prochází celosvětový web.
Kromě toho, že švédská vláda poskytuje svým občanům komunikaci, pomáhá jim získat vzdělání a školení (7. na světě) a stará se o jejich zdraví (11.).
7. Německo
Hodnocení: 81,8
Sedmé místo Německa v žebříčku je dáno především jeho vysokou makroekonomickou stabilitou a úrovní rozvoje jeho inovací.
- Počtem vydaných patentů je na pátém místě na světě;
- pro vědecké publikace - třetí;
- podle provedeného výzkumu - čtvrtý.
A německé společnosti mezi sebou neustále soutěží, která z nich je pokročilejší, což má nepochybně pozitivní vliv na klima v zemi jako celek. Kromě toho se inovace v Německu okamžitě dostávají do oběhu, což zemi umožňuje druhé místo na světě, pokud jde o počet inovací zavedených do výrobní sféry.
Vítěznému pochodu Německa na cestě k prvnímu místu brání nízké ukazatele vývoje finančního systému (ve srovnání s ostatními zeměmi z první desítky), zdraví a zavádění informačních technologií. Například pokud jde o počet kabelů z optických vláken prodloužených do domácností, země piva a uzenin není ani zahrnuta do top 50.
6. Japonsko
Hodnocení: 82,3
Země vycházejícího slunce vede v oblasti zdravotní péče (první na světě) a zaujímá také vysoké postavení z hlediska rozvoje infrastruktury a velikosti trhu. Je na šestém místě pro zavedení informačních technologií.
Většina dospělé populace Japonska (93%) pravidelně používá internet a země je na třetím místě na světě, pokud jde o počet internetových kabelů natažených po celé zemi. Tento údaj vypadá obzvláště působivě, když vezmete v úvahu velikost Japonska.
Rozvoju země brání strnulé mocenské instituce, nízká úroveň makroekonomické stability a z hlediska podnikatelské kultury strach z rizik a slabá úroveň kreativity. Na rozdíl od jiných asijských zemí, které se podílejí na hodnocení, se však inovace v Japonsku podporují.
5. Švýcarsko
Hodnocení: 82,3
Silnými stránkami země jsou kvalita vzdělání, makroekonomická stabilita a odhodlání k inovacím. V zemi sídlí sídlo největších mezinárodních korporací, které tyto inovace všemožně podporují a využívají.
Kromě inovací zaznamenávají zpracovatelé hodnocení konkurenceschopnosti zemí světa organizační struktury, které přispívají k rozvoji vědy a techniky, prvotřídní dopravní a infrastrukturní infrastruktury, vysoce kvalitní zdravotní péči a dobře fungujícímu trhu práce.
Nevýhodami země je touha Švýcarů řídit své záležitosti za zavřenými dveřmi svých kanceláří. A velikost švýcarského trhu není příliš velká, nebo v případě Ruska.
4. Nizozemsko
Hodnocení: 82,4
V této zemi je všechno dobré - od infrastruktury po obchodní dynamiku. Velmi silnou stránkou Nizozemska jsou účinné a transparentní vládní instituce, o jejichž činnostech se může každý občan dozvědět (včetně toho, na co stát utrácí peníze).
Kromě otevřenosti a transparentnosti je Nizozemsko známé svou svobodou projevu, ochranou vlastnických práv a silnou etickou složkou národní politiky.
Podnikání v zemi přitom není jen snadné, ale také velmi snadné, stejně jako získání vysokoškolského vzdělání. A pokud jde o makroekonomickou stabilitu, země získala 100 bodů ze 100.
Jako každá země má ale i Nizozemsko slabiny. Jedná se o zavedení informačních technologií (24. místo) a zdravotnictví (21. místo).
3. Hongkong
Hodnocení: 83,1
Druhý, ale ne poslední zástupce Asie v top 10 nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa. Ačkoli v čistě právním smyslu slova „země“ toto území nelze nazvat. Nyní má pod protektorátem ČLR zvláštní postavení a Hongkong do roku 2047 přestane existovat samostatně.
Ekonomický profil Hongkongu je celkově velmi podobný Singapuru. Oba tyto městské státy vynikají z hlediska makroekonomické stability, dobře fungujícího finančního systému, efektivity trhu se zbožím a službami a vynikající infrastruktury. Hongkong má navíc velmi odpovědný přístup ke zdraví obyvatel a podle tohoto kritéria je město na prvním místě.
Slabým článkem v ekonomice Hongkongu je jeho mimořádně opatrný přístup k inovacím. Omezení svobody tisku rovněž brání rozvoji hongkongské konkurenceschopnosti.
2. USA
Hodnocení: 83,7
Na druhém místě za nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa o 1,1 bodu jsou Spojené státy americké.
V tom, v čem země nemá obdoby, je to dynamika rozvoje podnikání (první místo), rozsah trhu (druhé místo), úroveň inovace (druhé místo) a dobře zavedený finanční systém (třetí místo).
Tento obchodní ráj však má své tygry - makroekonomickou stabilitu a zdravotní péči. Podle těchto ukazatelů zaujímají USA 37., respektive 55. místo.
Není překvapením, že Američané nejsou příliš šťastní - míra sebevražd v zemi je pětkrát vyšší než průměr vyspělých ekonomik.
1. Singapur
Hodnocení: 84,8
První místo v hodnocení konkurenceschopnosti zemí a světové ekonomiky v roce 2019 šly do Singapuru.
Důvodem této vysoké pozice v žebříčku je maximální výkon země ve třech z deseti klíčových parametrů: zdravotní péče, infrastruktura a efektivita trhu práce.
Významnou konkurenční výhodou Singapuru je obrovský a zcela otevřený trh pro investory třetích stran, transparentnost veřejných institucí a skvěle rozvinutá infrastruktura. Pokud jde o život obyčejných občanů, i zde je Singapur v první desítce, pokud jde o průměrnou délku života, dokonce předčil Japonsko.
K dosažení statusu světového lídra bude země muset nejprve vyřešit řadu problémů: vypořádat se se špatnou environmentální situací, dát podnikům větší dynamiku a věnovat větší pozornost makroekonomické stabilitě.
Kde je Rusko?
Mezi zeměmi bývalého SSSR je Rusko na druhém místě za pobaltskými zeměmi. Stejně jako v případě loňského hodnocení je naše země na 43. místě.
Opatrný optimismus inspiruje dobrý výkon v takových parametrech, jako jsou:
- velikost trhu - 6. řádek;
- IT implementace - 22. pozice;
- inovativní potenciál - 32. řádek;
- makroekonomická stabilita - 43. řádek;
- a infrastruktura - 50. místo.
Více či méně dobré jsou věci s obchodní dynamikou (53. řádek) a vysokoškolským vzděláním a odborným výcvikem (54. místo).
Ale pokud jde o veřejné instituce (74. místo), efektivitu trhu se zbožím a službami (87. místo), rozvoj finančního systému (95. místo) a zejména zdraví (97. řádek), naše země výrazně zaostává nejkonkurenceschopnější země v roce 2019.
A Čad je nejvíce nekonkurenceschopnou ekonomikou na světě.